Člověkem způsobený podstatný pokles stavů velkých kytovců v posledních staletích může mít vliv i na distribuci živin v oceánech. Tito rozměrní tvorové požírají v hloubce velká množství potravy, kterou pak po strávení vylučují na hladině v podobě, která je pro řadu dalších organismů lépe využitelná. Podle Jense-Christiana Svenninga z Aarhuské univerzity v Dánsku, Christophera E. Doughtyho z Oxfordské univerzity a dalších badatelů ve Spojených státech i Nizozemí rozhodně nejde o zanedbatelné množství zejména pokud jde o koloběh fosforu nebo železa. Velcí mořští savci přispívají k transportu živin i v horizontálním směru mezi oblastmi výkrmu a rození mláďat. Doposud panoval sklon podíl živočichů na koloběhu živin podceňovat. Nezanedbatelně se na přenosu živin mezi ekosystémy podílejí i draví ptáci, kteří loví na moři a hnízdí na suché zemi. I anadromní ryby, např. lososi, které se z moře vracejí k rozmnožování do řek, mají svůj podíl. Díky tomu, že jsme jich už hodně snědli, oproti minulosti podstatně klesl. Podle S.A.Zimova a jeho kolegů z Pacifického geografického ústavu Ruské akademie věd to byly právě výkaly velkých pleistocénních býložravců, které z tehdejších sibiřských stepí vytvářely mnohem úživnější oblast než je tomu dnes.